AKTUALITY
PRAKTICKÝ INTERAKTIVNÍ SEMINÁŘ KE ZVYŠOVÁNÍ INFORMOVANOSTI V OBLASTI OCHRANY PŘED DISKRIMINACÍ A PROSAZOVÁNÍ ROVNOSTI PRO ORGANIZACE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Seminář se bude konat 20.-21. února 2012. Více informací a přihlášku naleznete ZDE
Nový rok přinese některým skupinám horší ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání
(více informací naleznete ZDE)
NABÍZÍME AKREDITOVANÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRO SOCIÁLNÍ PRACOVNÍKY I PRO VEŘEJNOU SPRÁVU (více informací naleznete ZDE)
Poradna otevřela k 1.10. 2011 svoji další pobočku v Krupce a Teplicích - viz kontakty.
Případ baseballové pálky
Podle názoru soudů obou instancí existence sochy s baseballovou pálkou s nápisem "Na cikány…" vyvolala v žalobci pouze individuální negativní reakci, ale k protiprávnímu zásahu do osobnostních práv přitom nedošlo. Soudy připustily, že baseballová pálka často slouží rasisticky orientovaným lidem jako útočná zbraň proti Romům, ani nepopřely, že se jedná o smrtící zbraň. Poukázaly na to, že nápis na baseballové pálce byl vyjádřen bez vztahu k jakékoli konkrétní fyzické osobě a osobnosti žalobce se podle jejich názoru nemohl objektivně dotknout. Subjektivní pocit žalobce o narušení jeho osobnostních práv nebyl podle názoru soudů pro posouzení věci právně významný.
V červnu 2001 se na Poradnu obrátil jeden z klientů se sdělením, že při návštěvě provozovny pohostinství v H. v jejím interiéru viděl umístěnu sochu, která drží v ruce baseballovou pálku s nápisem "Na cikány". Klient tím byl konsternován a dotazoval se, zda lze dosáhnout, aby byla tato "výzdoba" z provozovny odstraněna. Následně podnikli pracovníci Poradny společně s F.K., dobrovolníkem romského původu, v provozovně šetření. Byli vybaveni prostředky potřebnými k provedení dokumentace.
Po příjezdu na místo spatřili skutečně v rohu provozovny umístěnu asi metr vysokou sochu bílé barvy, která znázorňovala antické božstvo. V ruce držela masivní baseballovou pálku, která byla na straně obrácené směrem do provozovny opatřena výrazným nápisem "NA CIKÁNY". Skupina využila služeb pohostinství, jak měla ostatně v úmyslu, a po pořízení dokumentace přivolala policii a podala trestní oznámení.
Přivolaní policisté dávali najevo, že celou věc považují za zbytečné zdržování; o pálce ví již několik let a nikomu to dosud nevadilo. To ostatně naznačovaly výzvy jedné z přítomných návštěvnic, s nimiž se opakovaně obracela na policistu, který právě hovořil s pracovníkem Poradny: "Tak ho tím majzni po hlavě!" Když se dotyčný proti obdobným výzvám ohradil, sdělil mu policista, že má mlčet, protože on pracuje a nemůže být nikým rušen.
V červenci 2001 odevzdal policejní orgán případ Městskému úřadu v Ž. k projednání přestupku na základě závěru, že nedošlo ke spáchání trestného činu. Po několika urgencích pak městský úřad v Ž. přestupkové řízení zastavil s tím, že k jednání, v němž byl spatřován přestupek, nedošlo. Zároveň Městský úřad v Ž. uložil pracovníkovi Poradny, který incident původně oznámil, nahradit náklady řízení ve výši 500,- Kč. Proti tomu bylo podáno odvolání. Již v červenci byly opakovaně podávány stížnosti na postup policie příslušným nadřízeným orgánům. Stížnost byla shledána Policejním prezídiem nedůvodnou.
Další stížnost ohledně právní kvalifikace skutku byla rovněž podána na Okresní státní zastupitelství v K. Okresní státní zástupce souhlasil s právní kvalifikací kterou učinil policejní orgán, ale vznesl výhrady vůči tomu, jak ve věci rozhodla přestupková komise Městského úřadu v Ž. Zároveň konstatoval, že není oprávněn zasahovat do pravomoci orgánu rozhodujícího o přestupcích. Krajské státní zastupitelství v P. rovněž sdělilo, že nepřichází v daném stadiu řízení o věci v úvahu věcná příslušnost Krajského státního zastupitelství.
V červenci 2001 podal F.K. žalobu na ochranu osobnosti proti obchodní společnosti B. s.r.o., která vlastní zmíněnou provozovnu. Argumentoval, že jednáním zmíněné společnosti došlo k zásahu do jeho lidské důstojnosti, když mu bylo jako hostu ve veřejně přístupné provozovně dáno najevo, že není v restauraci žádoucí osobou a že jako jednotlivec je hoden pouze toho, aby bylo proti němu užito násilí. Za těchto okolností bylo pro něj setrvání v provozovně a další využívání jejích služeb naprosto nemyslitelné. Byl sice předem připraven na to, co může v restauraci pravděpodobně očekávat, ovšem do provozovny přišel se záměrem skutečně využít restauračních služeb. Nikdo není povinen omezovat se ve výběru restaurace jen proto, že může předpokládat určitou pravděpodobnost ponižujícího a nedůstojného zacházení. Intenzitu neoprávněného zásahu nesnižuje, že se mu poškozená osoba nevyhnula, protože to od ní není spravedlivé očekávat. Má naopak plné právo protiprávnímu jednání v plném rozsahu čelit. Požadoval proto omluvu a zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 300 tis. Kč.
Žalovaná společnost ve svém vyjádření uvedla, že jejím záměrem nebylo vyvolat tyto následky. Podle jejího názoru se jednalo o recesi. Dále namítala, že F.K. byl na zásah do svých osobnostních práv připraven a její provozovnu navštívil za účelem zajištění důkazů pro případný spor. F.K. ve svém dalším vyjádření odmítl tvrzení žalované, že se jednalo pouze o recesi; připomněl útoky baseballovou pálkou na Romy. Jeden z nich skončil v roce 1995 ve Ždáru nad Sázavou smrtí oběti, při jiném v Jeseníku v roce 1999 došlo k vážným zraněním oběti. Argumentoval, že na každého běžného Roma by vystavení baseballové pálky s nápisem "Na cikány" mělo stejně hanobící a ponižující účinek.
K námitce týkající se nesporné skutečnosti, že návštěva v restauraci byla předem připravena, argumentoval F.K. právem oběti na přístup k soudu, které nezahrnuje jen formální předpoklady, ale také faktickou šanci oběti svůj případ prezentovat a prokázat. Pokud dojde k diskriminaci nečekaně, nelze v podstatě potřebné důkazy získat. Opačné stanovisko by vedlo k absurdnímu závěru, že pokud F.K. mohl dopředu předvídat zásah do integrity své osobnosti, potom neměl do restaurace vstupovat, jinak si za to může sám a nemá právo se domáhat svých práv. Na místě je však závěr zcela opačný. Žalovaná společnost jednala protiprávně, zatímco žalobce, který má právo na ochranu svých osobnostních práv, vykonával své právo svobody pohybu. Je oprávněn vyzkoušet, zda budou jeho práva respektována a pokud se rozhodne, že to učiní, nic to na protiprávnosti jednání žalované společnosti nemění.
Krajský soud v P. žalobu F.K. zamítl. Na jednu stranu soud konstatoval, že nezpochybňuje právo žalobce testovat reakce svého okolí a pokud by při takovém jednání došlo k protiprávnímu zásahu do osobnostních práv žalobce, nebylo by vyloučeno, že tím došlo rovněž k zásahu do práv chráněných § 11 občanského zákoníka. Podle názoru soudu existence sochy s baseballovou pálkou s nápisem "Na cikány…" vyvolala v žalobci pouze individuální negativní reakci na skutečnost, která nebyla protiprávním zásahem do osobnostních práv. Soud sice připustil, že baseballová pálka často slouží rasisticky orientovaným lidem jako útočná zbraň proti Romům a není ani vyloučeno že se jedná o smrtící zbraň. Zásah do osobnostních práv žalobce však v tomto případě neshledal.
Proti tomuto rozhodnutí podal F.K. včasné odvolání. Namítal, že z rozhodnutí nebyly dostatečně zřetelné úvahy, které vedly soud k rozhodnutí o neexistenci zásahu do jeho osobnostních práv a argumentoval, že by se jednalo o odepření spravedlnosti, pokud by mu soud ochranu proti tomuto zásahu nepřiznal. Vrchní soud v P. prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Argumentoval, že nápis na baseballové pálce byl vyjádřen bez vztahu k jakékoli konkrétní fyzické osobě a osobnosti žalobce se tedy nemohl objektivně dotknout. Subjektivní pocit žalobce o narušení jeho osobnostních práv nebyl dle názoru odvolacího soudu pro posouzení věci právně významný s ohledem na objektivní hledisko, které vznik občanskoprávní odpovědnosti podle §13 občanského zákoníka vyžaduje. Proti tomuto rozhodnutí podal F.K. dovolání. Případ dosud není uzavřen.