AKTUALITY
PRAKTICKÝ INTERAKTIVNÍ SEMINÁŘ KE ZVYŠOVÁNÍ INFORMOVANOSTI V OBLASTI OCHRANY PŘED DISKRIMINACÍ A PROSAZOVÁNÍ ROVNOSTI PRO ORGANIZACE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Seminář se bude konat 20.-21. února 2012. Více informací a přihlášku naleznete ZDE
Nový rok přinese některým skupinám horší ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání
(více informací naleznete ZDE)
NABÍZÍME AKREDITOVANÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRO SOCIÁLNÍ PRACOVNÍKY I PRO VEŘEJNOU SPRÁVU (více informací naleznete ZDE)
Poradna otevřela k 1.10. 2011 svoji další pobočku v Krupce a Teplicích - viz kontakty.
SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
Přehled vybraných soudních případů, které Poradna v uplynulých letech v rámci strategické litigace vedla.
Případ baseballové pálky - obtěžování v restauraci
Podle názoru soudů obou instancí existence sochy s baseballovou pálkou s nápisem „Na cikány…“ vyvolala v žalobci pouze individuální negativní reakci, ale k protiprávnímu zásahu do osobnostních práv přitom nedošlo. Soudy připustily, že baseballová pálka často slouží rasisticky orientovaným lidem jako útočná zbraň proti Romům, ani nepopřely, že se jedná o smrtící zbraň. Poukázaly na to, že nápis na baseballové pálce byl vyjádřen bez vztahu k jakékoli konkrétní fyzické osobě a osobnosti žalobce se podle jejich názoru nemohl objektivně dotknout. Subjektivní pocit žalobce o narušení jeho osobnostních práv nebyl podle názoru soudů pro posouzení věci právně významný.
Případ z ubytovny - diskriminace na základě rasy
Podle § 12 odst. 1 občanského zákoníku písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky či obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejího projevu osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Z povahy předmětu i z funkce práva k hlasovému projevu však vyplývá, že se toto právo nemůže vztahovat na projevy, k nimž dojde na veřejnosti, v rámci činnosti úřední, obchodní apod. Pokud není audiozáznam pořízen v rozporu s obecně závaznými předpisy, není důvodu neprovést důkaz audiozáznamem.
Případ závodní kuchyně - diskriminace na základě rasy
Osoba s vlastním živnostenským oprávněním s uvedením společné provozovny v daném případě jednala jménem druhé podnikatelky, i když sama po formální stránce zřejmě její zaměstnankyní není. Podle názoru žalobkyně není proto rozhodné, zda to byla podnikatelka, jejímž jménem tato osoba jednala, kdo přijal diskriminační zaměstnaneckou politiku, nebo zda pověřená osoba jednala v rozporu s jejími pokyny. Je-li zásah způsoben někým, kdo byl použit právnickou nebo fyzickou osobou k plnění její činnosti, postihne občanskoprávní sankce tuto právnickou nebo fyzickou osobu. V těchto případech se postupuje obdobně jako v případech náhrady škody (§420 odst. 2 občanského zákoníku).
Případ z drogerie - diskriminace na základě rasy
Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna (§ 16 obchodního zákoníku). Pouze ve zcela výjimečném případě, kdy by se tato osoba dopustila tzv. excesu, bude sankcemi postižena ona. V daném případě je odpovědnost žalované společnosti jednoznačná. Žalovaná společnost je provozovatelem prodejny. Paní A.V. vystupovala jako zástupce vedoucí, přičemž třetí osoba neznalá interních poměrů neměla sebemenší důvod pochybovat o tom, že jednání paní A.V. žalovanou společnost zavazuje, bez ohledu na to, zda žalovaná společnost skutečně přijala diskriminační zaměstnaneckou politiku, nebo zda zástupkyně vedoucí takto jednala ojediněle, či dokonce v rozporu s pokyny svých nadřízených.
Případ obecního bytu
Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav – tedy jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil.
Případ z diskotéky - diskriminace na základě rasy
Neoprávněný zásah, který směřuje proti lidské důstojnosti osoby, chráněné čl. 10 Listiny základních práv a svobod, je sám o sobě objektivně způsobilý zasáhnout její důstojnost ve značné míře. Vzhledem ke značné intenzitě zásahu, když byl žalobce jednáním žalované společnosti diskriminován, se odvolací soud neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že k vyvážení nemajetkové újmy postačuje morální zadostiučinění.
Případ přesunu důkazního břemene
Žalobci právem tvrdí, že s nimi bylo odlišně zacházeno (byli diskriminováni pro svůj etnický původ). Tato skutečnost platí v řízení za prokázanou, pokud nevyšel najevo opak. Jestliže svědek tvrdí, že měl po 13. hodině v restauraci jednání se svými obchodními partnery, byl by se tam nepochybně v době incidentu zdržoval. Pokud uvedl, že se v době jeho přítomnosti o incidentu nemluvilo, musel tam být nepochybně jiný den. S jistotou nebyla prokázána ani verze o rezervaci druhého svědka. Nikdo nepotvrdil, že by hosté údajné rezervace přišli. Žalovanému se důkaz opaku nezdařil.